Soustružení: diagnostika a řešení poškození nástroje

Rozměr neujíždí rovnoměrně jedním směrem, ale skáče na obě strany. Korekce nepomůže — po ní je rozptyl přesně stejný.

• Destičky se liší skutečným rozměrem: třída tolerance M má širší toleranci polohy špičky než G.
• Průhyb nástroje a dílu pod zatížením.
• Nárůstek, který se periodicky odtrhává.
• Destička nedosedá v lůžku pokaždé stejně: tříska pod podložkou, opotřebené lůžko, nedotažený šroub.

1. Před každým otočením destičky lůžko vyfoukejte a prohlédněte.
2. Zkontrolujte, jestli není přítomen nárůstek — lékem na něj je zvýšit Vc.
3. Zkraťte vyložení držáku, zkontrolujte, jak je díl upnutý.
4. Snižte ap a f — menší síla, menší průhyb.
5. Přejděte na ostřejší pozitivní geometrii, zmenšete rε, zvětšete κr.
6. Tam, kde je rozměr kritický, přejděte na destičky třídy tolerance G místo M.

První díly jsou v toleranci, pak se rozměr pomalu a rovnoměrně posouvá jedním směrem. Po N dílech je potřeba korekce a po dalších N zase.

Není to závada, ale opotřebení hřbetu na břitu: špička ustupuje a rozměr jde s ní. Otázkou je jen to, jestli se to neděje příliš rychle.

1. Změřte, kolik dílů uděláte, než rozměr vyjede z tolerance, a podle toho stanovte výměnu.
2. Snižte Vc — rychlost má na rychlost opotřebení největší vliv.
3. Zkontrolujte, že chladicí kapalina opravdu dosáhne do zóny řezu.
4. Zvětšete rε a κr.
5. Přejděte na tvrdší jakost.

Povrch je matný, roztrhaný nebo rýhovaný místo rovnoměrné stopy posuvu.

• Opotřebený břit — nástroj už neřeže, ale tlačí.
• Nárůstek: přivařený kov se odtrhává a zanechává vytrhaná místa.
• Tříska se vtahuje mezi břit a obrobenou plochu.
• Posuv je na daný rádius špičky příliš vysoký.
• Vibrace — v tom případě je vzor pravidelný, vlnitý.

1. Vyměňte destičku a podívejte se na výsledek.
2. Snižte f nebo zvětšete rε.
3. Zvyšte Vc — nízká rychlost na oceli a nerezi vytváří nárůstek.
4. Přejděte na dokončovací utvařeč s leštěným čelem.
5. Vyřešte třísku: jiný utvařeč, orientovaný paprsek chladicí kapaliny.
6. Zkontrolujte vyložení a tuhost.

Pískot nebo rachot, pravidelný vlnitý vzor na povrchu, jemné vydrolení po celé délce kontaktu břitu.

• Vyložení držáku nebo vyvrtávací tyče je příliš velké.
• Díl je slabě upnutý, nebo je tenkostěnný či dlouhý a bez podepření.
• Posuv je na velký rádius příliš nízký: břit dře, místo aby řezal.
• Příliš velké rε nebo příliš malé κr — roste radiální složka síly.

1. Zkraťte vyložení. Funguje to líp než jakákoli změna řezných podmínek.
2. Zkontrolujte upnutí dílu, přidejte lunetu nebo ho podepřete koníkem.
3. Zvyšte posuv. Silnější tříska řez stabilizuje.
4. Snižte ap a Vc.
5. Zmenšete rε, zvětšete κr, přejděte na ostřejší geometrii.
6. Pro hluboké vyvrtávání — tyč s karbidovým tělesem nebo antivibrační tyč.

Tam, kde nástroj vychází z řezu, zůstává ohnutý hřeben kovu. U houževnatých materiálů pravidelně.

Na konci řezu zůstane před břitem vrstva, za kterou už nic není: kov se neuřízne, ale ohne se stranou.

1. Vyměňte opotřebenou destičku: ostrý břit nechá menší otřep.
2. Zvyšte posuv.
3. Snižte ap v posledním průchodu.
4. Sražte hranu předem, nebo vyveďte nástroj šikmo.
5. Přejděte na ostřejší geometrii s menším zaoblením břitu, zvětšete κr.

Při výjezdu nástroje z řezu se část hrany obrobku vylomí. Typické pro litinu a kalenou ocel.

Stejná příčina jako u otřepu, s opačným znaménkem: materiál se neohne, ale praskne.

1. Snižte f a ap při výjezdu nástroje z řezu.
2. Před hlavním průchodem sražte hranu.
3. Změňte dráhu nástroje: výjezd šikmo.
4. Zvětšete κr, přejděte na ostřejší geometrii.
5. Zkontrolujte tuhost upnutí obrobku.

Rovnoměrný lesklý pás podél břitu na straně hřbetu.

Je to pracovní forma opotřebení — abrazivní působení materiálu. Zrychluje ji příliš vysoká Vc, příliš nízká tvrdost jakosti a práce bez chladicí kapaliny.

1. Snižte Vc.
2. Zkontrolujte přívod chladicí kapaliny: směr paprsku, tlak, koncentraci.
3. Zvětšete rε a κr.
4. Zesilte břit zaoblením nebo fazetkou.
5. Přejděte na tvrdší jakost.

Prohlubeň na čele kousek za břitem. Zpočátku je břit celý; když k němu kráter dosáhne, břit se zlomí bez varování.

Teplota v místě, kde se tříska dotýká čela. Hlavním faktorem je řezná rychlost.

1. Snižte Vc.
2. Snižte f a ap.
3. Vydatné chlazení, nejlépe pod tlakem do zóny kontaktu.
4. Utvařeč s větším úhlem čela.
5. Jakost se silnějším tepelně bariérovým povlakem (CVD).

Místní vrub přesně tam, kde břit vychází z materiálu. Zbytek břitu je v dobrém stavu.

Zpevněná vrstva po předchozím průchodu, okuje na polotovaru a koncentrace napětí v jednom místě. Typické pro nerez a žáruvzdorné slitiny.

1. Měňte ap mezi průchody tak, aby linie hloubky řezu nezůstávala stále na stejném místě břitu.
2. Zmenšete κr.
3. Snižte Vc.
4. Zesilte břit, přejděte na houževnatější jakost.
5. U polotovarů s okujemi — udělejte první průchod hlubší, než je tloušťka kůry.

Drobné vylomeniny podél břitu. Objeví se náhle, často na prvním dílu po výměně destičky.

• Přerušovaný řez, ráz při vjezdu.
• Geometrie je na tyhle podmínky příliš ostrá.
• Vibrace nebo netuhé seřízení.
• Odtrhávající se nárůstek.
• Práce s velmi tenkou třískou.

1. Snižte posuv.
2. Zkontrolujte vyložení a upnutí, zbavte se vibrací.
3. Geometrie se zesíleným břitem, větší rε.
4. Houževnatější jakost: v přerušovaném řezu je houževnatost důležitější než tvrdost.
5. Plynulý vjezd do řezu místo rázu do čela.
6. Pokud je přítomen nárůstek — řešte nárůstek, ne opotřebení.

Ojedinělé trhliny podél břitu nebo napříč ním, bez hřebene tepelných trhlin. Často předcházejí úplnému lomu destičky.

Mechanické přetížení: příliš velký posuv a hloubka, ráz při vjezdu, vůle v upnutí, opotřebené lůžko nebo podložka.

1. Snižte f, potom ap.
2. Zkontrolujte lůžko, podložku a upínací šroub.
3. Zkraťte vyložení, upněte díl pevněji.
4. Silnější nebo větší destička.
5. Houževnatější jakost, zesílený břit.
6. Změňte dráhu vjezdu.

Řada rovnoběžných trhlin napříč břitem, jako hřeben, v pravidelných rozestupech. Mezi nimi se pak vylamují úlomky.

Nerozhoduje teplota sama, ale její výkyvy: přerušovaný řez, výjezd z řezu a nejčastěji přerušovaný přívod chladicí kapaliny.

1. Rozhodněte se o chlazení: buď vydatně a nepřetržitě, nebo řezat nasucho. Nic mezi tím neexistuje.
2. Snižte Vc, potom f.
3. Jakost s lepší odolností proti tepelnému šoku.
4. Zesilte břit, zvětšete rε.
5. Snižte počet vjezdů a výjezdů v programu.

Špička není zlomená ani opotřebená, ale „potekla“ — sedla si a rozplácla se.

Teplota vyšší, než jakou jakost snese: příliš vysoké Vc, posuv a hloubka v kombinaci.

1. Snižte Vc, potom posuv, potom hloubku — přesně v tomhle pořadí.
2. Stabilní přívod chladicí kapaliny.
3. Zvětšete rε a κr, zesilte břit.
4. Jakost s lepší odolností proti teplu a silnějším povlakem.

Materiál obrobku se přivařuje k břitu, povrch je roztrhaný a rozměr skáče. Nárůstek se periodicky odtrhává a bere s sebou část břitu.

Příliš nízká řezná rychlost plus materiál náchylný k nalepování: nízkouhlíkové oceli, nerez, hliník, měď.

1. Zvyšte Vc — hlavní zásah.
2. Zvyšte posuv.
3. Pozitivní geometrie s ostřejším úhlem čela a leštěným čelem.
4. Zkontrolujte chladicí kapalinu.
5. Jakost s lepší odolností proti nalepování.

Tříska je modrá nebo fialová, díl je horký a rozměr po vychladnutí neodpovídá tomu, co se naměřilo u stroje.

Vzniká víc tepla, než kolik ho tříska a chladicí kapalina stihnou odvést. Pak se to promění ve vymílání čela, deformaci nebo tepelné trhliny.

1. Snižte Vc, potom f a ap.
2. Dejte do pořádku chlazení: tlak, směr, koncentraci.
3. Ostřejší pozitivní geometrie — méně tepla při stejném úběru kovu.
4. Zmenšete zaoblení břitu.
5. Jakost s lepší odolností proti teplu.

Souvislá páska, která se namotává na díl, na vyvrtávací tyč nebo na revolverovou hlavu.

Utvařeč nepracuje: posuv a hloubka vypadly z jeho rozsahu. Nejčastěji je posuv příliš nízký.

1. Zvyšte posuv.
2. Změňte ap, přerozdělte přídavek mezi průchody.
3. Zvolte utvařeč podle řezných podmínek, které opravdu jedete — tohle je hlavní řešení.
4. Na měkkých a nízkouhlíkových ocelích s geometriemi typu X zvyšte Vc.
5. Zmenšete úhel čela, změňte κr.
6. Nasměrujte paprsek chladicí kapaliny tak, aby třísku odnášel.

Drobné tvrdé úlomky poletují kolem, ucpávají vedení a zanechávají rýhy na obrobené ploše.

Utvařeč láme třísku na tyhle podmínky příliš agresivně.

1. Snižte posuv a řeznou rychlost.
2. Utvařeč s mírnějším lámáním třísky.
3. Zvětšete rε.
4. Nasměrujte chlazení tak, aby paprsek odváděl třísky do vany.